Výplata zálohy na podíly na zisku společnosti

Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) zavedl možnost, aby obchodní korporace vyplácely zálohy na podíly na zisku. Dříve platný obchodní zákoník to striktně zakazoval. O zálohách na podíly na zisku rozhoduje statutární orgán, tedy jednatel či představenstvo. Na jejich bedrech tak leží velká odpovědnost, aby přijaté rozhodnutí o výplatě podílu na zisku bylo v souladu se zákonem.

Základní pravidla pro výplatu zálohy na podíly na zisku jsou dle § 40 zákona o obchodních korporacích tato:

1. Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.

2. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku.

3. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu.

    

   První podmínka je všeobecná a bez ohledu na dále zjišťované údaje z účetnictví musí býti učiněna úvaha statutárního orgánu, zda odliv peněžních prostředků neohrozí likviditu a solventnost společnosti.

    

   Informace, které mají statuárnímu orgánu posloužit, budou pocházet zejména z mezitímní účetní závěrky. Ta je upravena v § 19 zákona o účetnictví. V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy, musí však zaúčtovat všechny významné operace jako při přípravě řádné účetní závěrky. Musí být tedy zaúčtovány všechny odpisy, opravné položky, tvorba rezerv, musí dojít ke správnému časovému rozlišení nákladů a výnosů, musí být zaúčtována splatná daň (ve výši odhadu).

    

   Dále tato mezitímní účetní závěrka podléhá povinnému auditu, pokud je společnost povinně auditována. Audit je zárukou, že nedošlo k opomenutí žádné významné účetní operace a že vykázaný výsledek hospodaření je spolehlivý.

    

   Třetí bod uvádí, jaká maximální výše zálohy může být vyplacena. K tomu se vychází z výše položek vlastního kapitálu vykázaných v mezitímní účetní závěrce. Z výše uvedeného textu zákona o obchodních korporacích vyplývá, že zdrojem pro zálohu může být nejen výsledek hospodaření běžného účetního období, ale i nerozdělený zisk minulých let či disponibilní fondy. Statutární orgán tak může vyplácet zálohy na rozdělení i takových položek, jako je nerozdělený zisk minulých let.

    

   Novela vyhlášky o účetnictví pro podnikatele požaduje, aby rozhodnutí o vyplacení zálohy na podíly na zisku snižovalo vlastní kapitál obchodní korporace. Tato záloha tedy není účtována jako standardní poskytnutá záloha. Důvodem pro to bylo, že vykázání pohledávky by podávalo zkreslenou informaci uživatelům účetnictví a snížení vlastního kapitálu o zálohy na podíly na zisku podá kvalitnější informaci.

    

   V novele vyhlášky tak najdeme úpravu pouze ve struktuře pasiv rozvahy, kde ve vlastním kapitálu nalezneme novou položku snižující vlastní kapitál s označením A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku.

    

   Konečné rozdělení zisku však schvaluje valná hromada na základě řádné účetní závěrky, v níž bude vykázán výsledek hospodaření za celé účetní období. Tato valná hromada může rozdělit i více než činila záloha. Pokud by však došlo k tomu, že výsledkem hospodaření je účetní ztráta, pak hrozí riziko, že valná hromada bude muset rozhodnout o (částečném) vrácení záloh.  

    

   Příklad – zálohy na podíly na zisku běžného roku

   Společnost s ručením omezeným sestavila mezitímní účetní závěrku k 31. 8. 2014, ve které vykázala výsledek hospodaření běžného účetního období ve výši 400 a nerozdělený zisk minulých let ve výši 200. Maximální částka k výplatě zálohy tak činí 600. 

    

   Jednatel rozhodl o výplatě zálohy na podíly na zisku v této maximální výši 600. K datu 31. 12. 2014 byla sestavena řádná účetní závěrka, výsledek hospodaření za celé účetní období však po zdanění činí částku 300. Položky vlastního kapitálu v rozvaze budou vypadat takto:

    

V roce 2015 se bude konat valná hromada, která bude schvalovat účetní závěrku a rozhodovat o rozdělení zisku. ZOK dovoluje vyplatit jako podíly na zisku maximálně částku 500 (200+300), proto valná hromada musí rozhodnout alespoň o částečném vrácení zálohy ve výši 100. Je však možné, že přijme rozhodnutí vrátit celou zálohu ve výši 600.

Z výše uvedeného plyne, že rozhodnutím o výplatě zálohy na sebe berou statutární orgány mimořádnou odpovědnost. Při rozhodování by neměla býti využívána maximální hranice dle ZOK. Jednatel by měl vždy počítat s možným zhoršením výsledků hospodaření.