Nemocenská u dohod a zaměstnání malého rozsahu
13.01.2017 22:29
zdroj: portál.POHODA
Obecně platí, že z dohody o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu není odváděno sociální pojištění. Existují však i výjimky, které následně založí nárok na případnou nemocenskou. Jakých případů se to týká?
Nárok na nemocenskou je podmíněn účastí na nemocenském pojištění, tedy i odvodem příslušných částek pojistného na účet správy sociálního zabezpečení. Obecně platí, že z dohody o provedení práce a zaměstnání malého rozsahu není odváděno sociální pojištění, ale existují výjimky, které následně založí i nárok na případnou nemocenskou.
Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti („DPČ“) a dohody o provedení práce („DPP“) jsou účastni na nemocenském pojištění při dosažení rozhodného, resp. započitatelného příjmu. Rozhodný příjem je stanoven pro rok 2016 na 2.500 Kč měsíčně (počítá se podle vývoje průměrné mzdy, poslední změna z 2.000 Kč na 2.500 Kč byla provedena k 1. 1. 2012).
Pokud existuje zaměstnání malého rozsahu – tj. takového, kdy sjednaná částka je nižší než rozhodný příjem, nebo kdy nebyl příjem sjednán vůbec – vznikne účast na nemocenském pojištění jen v tom měsíci, kdy bude příjem činit alespoň 2.500 Kč.
Prakticky se tedy jedná zejména o DPČ, které mohou být uzavírány maximálně na polovinu plného pracovního úvazku. Kdyby měl zaměstnanec souběžně v jednom měsíci více těchto DPČ u jednoho zaměstnavatele, z nichž by sice jednotlivě nedosáhl hranice, ale v součtu by již rozhodný příjem překonal, bude účasten na nemocenském pojištění ze všech těchto dohod. Měl by tedy následně i nárok na nemocenskou.
Započitatelný příjem je důležitý u DPP, kde je hranice 10.000 Kč. Do této hranice se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, proto ani nevznikne účast na nemocenském pojištění a následně ani nárok na případnou nemocenskou. Ovšem i zde platí, že v případě souběhu více dohod u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci vznikne účast na nemocenském pojištění, když souhrn odměn z těchto dohod překročí hranici 10.000 Kč.
Jen upozorňuji, že zatímco u zaměstnání malého rozsahu je stanovena hranice „nižší než“, u DPP je stanovena částka „vyšší než“. Je tedy nutné si dát pozor u příjmů, které se u této hranice pohybují. Zatímco u DPČ založí účast příjem 2.500 Kč, u DPP to bude příjem 10.001 Kč měsíčně.
Zaměstnanec tedy předloží oznámení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti u všech zaměstnavatelů, kde mu vznikla účast na nemocenském pojištění. Prvních 14 dnů má nárok na náhradu mzdy u každého zaměstnavatele. Pokud by pracovní neschopnost trvala více než 14 dnů, odesílá zaměstnavatel na správu sociálního zabezpečení žádost o dávku nemocenského pojištění spolu s povinnou přílohou (NEMPRI) za „své“ zaměstnání a správa sociálního zabezpečení následně nemocenskou poskytne již jen jednou dávkou, ale sečte příjmy a započitatelnou dobu od všech zaměstnavatelů.
Podmínkou pro výplatu nemocenské pochopitelně je, aby pracovní poměr i případná dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce stále trvaly. Sice se jako rozhodné období pro výplatu nemocenské počítá zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti, ale pokud v této době trvá „jen“ hlavní pracovní poměr a nikoli již DPP, ze které v tomto období vznikla účast na nemocenském pojištění, nebude mít takový rozhodný příjem vliv na výpočet dávky.
Když bude dlouhodobě nemocen, bude mu u každého zaměstnavatele poskytována náhrada mzdy za neodpracovanou dobu u tohoto zaměstnavatele a podle příjmu u něho dosaženého. Od 15. dne obdrží sice již jen jednu dávku nemocenské, ale vypočtenou z údajů o rozhodných a započitatelných příjmech a dob od obou zaměstnavatelů.
Zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti („DPČ“) a dohody o provedení práce („DPP“) jsou účastni na nemocenském pojištění při dosažení rozhodného, resp. započitatelného příjmu. Rozhodný příjem je stanoven pro rok 2016 na 2.500 Kč měsíčně (počítá se podle vývoje průměrné mzdy, poslední změna z 2.000 Kč na 2.500 Kč byla provedena k 1. 1. 2012).
Pokud existuje zaměstnání malého rozsahu – tj. takového, kdy sjednaná částka je nižší než rozhodný příjem, nebo kdy nebyl příjem sjednán vůbec – vznikne účast na nemocenském pojištění jen v tom měsíci, kdy bude příjem činit alespoň 2.500 Kč.
Prakticky se tedy jedná zejména o DPČ, které mohou být uzavírány maximálně na polovinu plného pracovního úvazku. Kdyby měl zaměstnanec souběžně v jednom měsíci více těchto DPČ u jednoho zaměstnavatele, z nichž by sice jednotlivě nedosáhl hranice, ale v součtu by již rozhodný příjem překonal, bude účasten na nemocenském pojištění ze všech těchto dohod. Měl by tedy následně i nárok na nemocenskou.
Započitatelný příjem je důležitý u DPP, kde je hranice 10.000 Kč. Do této hranice se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, proto ani nevznikne účast na nemocenském pojištění a následně ani nárok na případnou nemocenskou. Ovšem i zde platí, že v případě souběhu více dohod u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci vznikne účast na nemocenském pojištění, když souhrn odměn z těchto dohod překročí hranici 10.000 Kč.
Jen upozorňuji, že zatímco u zaměstnání malého rozsahu je stanovena hranice „nižší než“, u DPP je stanovena částka „vyšší než“. Je tedy nutné si dát pozor u příjmů, které se u této hranice pohybují. Zatímco u DPČ založí účast příjem 2.500 Kč, u DPP to bude příjem 10.001 Kč měsíčně.
| Zaměstnání malého rozsahu | |
| 0 až 2.499 Kč | Bez účasti na nemocenském pojištění |
| Od 2.500 Kč | S účastí na nemocenském pojištění |
| Dohoda o provedení práce | |
| 0 až 10.000 Kč | Bez účasti na nemocenském pojištění |
| Od 10.001 Kč | S účastí na nemocenském pojištění |
Výplata nemocenské
Výplata nemocenské se dále řídí stejnými pravidly jako z klasického zaměstnání. Nárok na dávku se tedy posuzuje vždy samostatně, a pokud by vznikl souběh na výplatu nemocenské z více zaměstnání, poskytne se jedna dávka, kdy se pro výpočet příjmů použijí všechna zaměstnání, kde účast na nemocenském pojištění vznikla.Zaměstnanec tedy předloží oznámení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti u všech zaměstnavatelů, kde mu vznikla účast na nemocenském pojištění. Prvních 14 dnů má nárok na náhradu mzdy u každého zaměstnavatele. Pokud by pracovní neschopnost trvala více než 14 dnů, odesílá zaměstnavatel na správu sociálního zabezpečení žádost o dávku nemocenského pojištění spolu s povinnou přílohou (NEMPRI) za „své“ zaměstnání a správa sociálního zabezpečení následně nemocenskou poskytne již jen jednou dávkou, ale sečte příjmy a započitatelnou dobu od všech zaměstnavatelů.
Podmínkou pro výplatu nemocenské pochopitelně je, aby pracovní poměr i případná dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce stále trvaly. Sice se jako rozhodné období pro výplatu nemocenské počítá zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti, ale pokud v této době trvá „jen“ hlavní pracovní poměr a nikoli již DPP, ze které v tomto období vznikla účast na nemocenském pojištění, nebude mít takový rozhodný příjem vliv na výpočet dávky.
Závěr
Z výše uvedeného je patrné, že je možné ve stejném období mít vystavené dvě neschopenky pro každého zaměstnavatele zvlášť, pokud má zaměstnanec např. dlouhodobě hlavní pracovní poměr a brigádu na DPP, kde přesahuje hranici započitatelného příjmu.Když bude dlouhodobě nemocen, bude mu u každého zaměstnavatele poskytována náhrada mzdy za neodpracovanou dobu u tohoto zaměstnavatele a podle příjmu u něho dosaženého. Od 15. dne obdrží sice již jen jednu dávku nemocenské, ale vypočtenou z údajů o rozhodných a započitatelných příjmech a dob od obou zaměstnavatelů.